Reflexe druhého semestru Designu informačních služeb
Druhý semestr pro mě představoval intenzivní a zároveň velmi přínosnou cestu, na které jsem se snažil co nejvíce propojit teoretické poznatky z univerzity s každodenní praxí. Po zkušenostech z prvního semestru jsem tentokrát přistupoval k nastavení svých vzdělávacích cílů s větší rozvahou a realismem, což se ukázalo jako klíčové pro jejich úspěšné splnění. Celý semestr byl o hledání rovnováhy mezi náročnou prací, rodinou, studiem a osobním životem, a o tom, jak efektivně využít každou minutu k dosažení stanovených met.
1. Cíle a jejich realita
Na začátku semestru jsem si stanovil dva hlavní individuální vzdělávací cíle, které byly výrazně konkrétnější a realističtější než ty v semestru prvním. Zaměřil jsem se na to, co skutečně potřebuji pro svůj profesní rozvoj a co je v mých časových možnostech:
Udělat aspoň jeden pořádný výzkumný rozhovor v práci a tři v rámci školy: Tento cíl byl jasně měřitelný a dosažitelný. Věděl jsem, že se mi naskytnou příležitosti v práci i ve škole, a chtěl jsem si osvojit strukturované vedení rozhovorů v reálném prostředí.
Vyzkoušet si strukturovanější mentoring s kolegy z produktu a designu: Cílem bylo prohloubit mé mentoringové dovednosti a aplikovat teoretické poznatky z předmětu do praxe. Mentoring jsem záměrně nabídl kolegům, kteří projevovali aktivní zájem o svůj profesní růst, a to především v oblastech, kde mohu nejlépe uplatnit své zkušenosti z product managementu.
Oba cíle byly nastaveny v souladu se SMART metodikou – byly konkrétní, měřitelné, dosažitelné, smysluplné a časově ohraničené (implicitně do konce semestru). Jejich průběžné hodnocení probíhalo přirozeně. U rozhovorů jsem sledoval jejich počet a kvalitu, u mentoringu pak pravidelnost setkání a zpětnou vazbu od mentee. Během semestru se mé cíle nezměnily, což svědčí o jejich realističtějším počátečním nastavení.
A co se týče jejich splnění? Povedlo se bez nutnosti větších změn po cestě. V práci jsem si prošel úspěšným concept testingem, který zahrnoval sérii hloubkových rozhovorů s cílovou skupinu, kde jeden jsem moderoval, a ve škole jsem odvedl tři rozhovory pro kvalitativní výzkum v rámci předmětu DESB23. Šablona z předmětu mentoringu (DESB83) se ukázala být překvapivě užitečná. Adaptoval jsem si ji pro práci s designéry a product manažery, což mi pomohlo efektivněji strukturovat naše diskuse a poskytovat cílenější podporu. K dosažení těchto cílů mi nejvíce pomohla přímá aplikace získaných znalostí do praxe a proaktivní plánování setkání a rozhovorů.
2. Jak jsem se učil
Strategie učení: Tentokrát jsem byl chytřejší a poučil se z prvního semestru. Hned jak se odemkly asynchronní předměty v ISu, vrhl jsem se na ně s cílem je co nejrychleji dokončit. Elements of AI a Filozofii jsem měl "vyřešené" jako první. U filozofie jsem zvolil osvědčený postup: nejdřív jsem si prošel celý materiál, pak těsně před zkouškou kompletní opakování, vypsal si poznámky ze všech hraných scének a dal si zkoušku v jednom z prvních termínů. Tato metoda mi dlouhodobě funguje, protože mi umožňuje rozložit si zátěž a zároveň si udržet čerstvé informace před zkouškou.
S mentee jsme si naplánovali všech šest setkání do prvních dvou měsíců semestru, takže v dubnu už jsme měli hotovo. Tento proaktivní přístup fungoval dobře pro oba. Měli jsme z toho přínos a zároveň jsme si zakotvili čas, což minimalizovalo riziko odkládání.
Time management: Realita je taková, že žongluju mezi náročnou prací, rodinou, školou, přáteli a sportem. Vyplňuje to skoro každou minutu. Netflix jsem celý semestr neviděl - můžu klidně zrušit předplatné. Bohužel jsem musel výrazně omezit i sociální život a sport, což mi chybí a vnímám to jako daň za nově nabyté vědomosti.
Snažím se bookovat si čas na školu dopředu ve dvoutýdenních blocích, ale stejně se mi práce nahromadí před deadliny. Původně jsem si myslel, že je to nevyhnutelné, ale po hlubší sebereflexi jsem došel k závěru, že je to spíše důsledek mého nastavení a potřeby určitého tlaku k finálnímu výkonu. Intenzita se prostě zvyšuje s blížícími se termíny, což vede k vyššímu stresu. Pro příští semestr si z toho odnáším ponaučení, že musím být ještě důslednější v rozkládání práce a možná si nastavit interní, dřívější "mini-deadliny", abych se vyhnul těm největším špičkám.
Zdroje: Nejvíc jsem vytěžil ze seminářů Kvalitativního výzkumu, Úvodu do uživatelského výzkumu, Data pro design služeb a Mentoringu. Tam byly ty praktické věci, které jsem pak mohl hned aplikovat v práci. Tyto předměty mi poskytly konkrétní nástroje a metodiky, které jsem mohl okamžitě převést do své profesní role, což mě nejvíce motivovalo.
3. Co mě potrápilo
Největší oříšek bylo najít čas na mentoring. Vzhledem k nabitému rozvrhu bylo obtížné najít pravidelné volné sloty. Vyřešil jsem to tím, že jsem si dopředu naplánoval řadu setkání s mentee a pak flexibilně přeplánoval, když bylo třeba.
Občas jsem se cítil frustrovaný z nakupení deadlinů v různých předmětech kombinovaného s vysokým pracovním nasazením. Byly to momenty, kdy jsem pociťoval ztrátu motivace, ale zachránily mě krátké pauzy, rozkouskování úkolů na menší kroky a využívání všech malých nečekaných volných chvilek (např. v MHD, při čekání). Uvědomil jsem si, že i 30 minut soustředěné práce může posunout projekt dál a snížit pocit přetížení.
Pozitivním překvapením byl předmět Data pro design služeb (DESB24), který mi pomohl překonat můj dlouholetý odpor k práci v Excelu. Protože s daty pracuju denně, konečně jsem pochopil, jak s nimi efektivněji zacházet a jak je vizualizovat. To mi zvýšilo mou sebedůvěru v oblasti datové analýzy.
4. Jednotlivé předměty
Elements of AI (AI001): Dobře navázal na Šlerkův Úvod do informační vědy z prvního semestru. Prohloubil jsem si znalosti o fungování umělé inteligence a principech strojového učení. Pomohl mi lépe pochopit možné důsledky využití AI a její dopad na společnost. I když AI nástroje používám denně, tak si nejsem jistý, že mi tento předmět výrazněji pomohl s praxí. Spíš mi dal teoretické pozadí k tomu, jak to funguje, a rozšířil můj obecný přehled.
Úvod do uživatelského výzkumu (DESB22): Tady jsem konečně dostal systém do toho, co už jsem částečně uměl. Naučil jsem se detailně rozlišovat jednotlivé typy uživatelského výzkumu a chápat jejich role v různých fázích designového procesu. Získal jsem jasný postup od identifikace potřeby výzkumu, přes přípravu zadání, sběr dat až po interpretaci a prezentaci výsledků. Nejvíc mi daly "Modely designové vyspělosti". Naučil jsem se posuzovat, na jaké úrovni designové vyspělosti se naše organizace nachází, ale taky jak nastavit plán konkrétních kroků pro její zvýšení. To je přesně to, co potřebuju pro svou práci, posouvat kvalitu našich produktů a služeb na vyšší úroveň. Praktické nástroje a metody z tohoto předmětu mi umožňují lépe komunikovat potřeby výzkumu napříč firmou a systematicky zvyšovat celkovou úroveň UX maturity.
Kvalitativní výzkum pro design služeb (DESB23): Prošel jsem si celým procesem kvalitativního výzkumu od formulace zadání po prezentaci výsledků. Klíčové byly ty tři realizované hloubkové rozhovory. Díky nim jsem si osvojil strukturované vedení rozhovorů, tvorbu výzkumných scénářů a analýzu kvalitativních dat. Dodaly mi větší sebevědomí, což se mi hodí, protože v práci občas mám příležitost dělat výzkumné aktivity napřímo. Spolupráce v sedmičlenné výzkumné skupině byla náročnější, než jsem čekal. Ukázala mi, že menší skupiny (ideálně 2-3 lidé) jsou pro kvalitativní výzkum výrazně efektivnější. Komunikace a koordinace aktivit ve větší skupině prostě byla složitější a vedla k delším diskusím, které ne vždy byly produktivní. Díky tomuto předmětu jsem lépe pronikl k celému procesu kvalitativního výzkumu a to od plánování přes sběr dat po syntézu a prezentaci výsledků.
Data pro design služeb (DESB24): Tohle byla pecka. Oceňuju především podrobné video návody a možnost využití trénovacích datasetů, které mi umožnily efektivně se učit prakticky. Díky těmto materiálům jsem si osvojil získávání a zpracování dat ve formátech CSV a JSON z různých API. Velkou hodnotu pro mě měla práce v PowerBI, kde jsem se naučil efektivně vytvářet datové vizualizace a dashboardy. Další silnou stránkou bylo seznámení s OpenRefine, kde jsem se naučil rychle a efektivně čistit a transformovat data - to je neuvěřitelně užitečné při práci s různorodými daty v mé praxi. Po absolvování tohoto předmětu se cítím mnohem kompetentněji. Dokážu snadněji řešit datové úkoly v každodenní práci, kde se často setkávám s různými formáty dat. Získané dovednosti mi umožňují efektivněji provádět analýzy a interpretovat výsledky.
Mentoring jako cesta k excelenci v designu služeb (DESB83): Jeden z nejoblíbenějších předmětů semestru. Měl jsem možnost absolvovat celkem šest pravidelných setkání s mojí mentee, během kterých jsem se naučil efektivně strukturovat mentoringové schůzky. Velkou výhodou byla možnost adaptovat šablonu mentoringu z Miro boardu, kterou jsem si upravil pro potřeby své praxe. Tato adaptace mi teď slouží jako užitečný nástroj při práci s lidmi v profesním prostředí, kde se mentoring ode mě očekává. I když byla setkání časově náročná, přinášela mi pokaždé velkou dávku energie a motivace do další práce. Kurz mi poskytl hlubší pochopení různých forem mentoringu a ukázal mi, jak důležitá je systematická příprava a kvalitní zpětná vazba. Osvojil jsem si také schopnost lépe identifikovat potřeby mentee a vhodně reagovat na konkrétní situace a výzvy.
Inkluzivní design (DESB25): Výrazně mi rozšířil obzory v oblasti přístupnosti, inkluze a odstraňování bariér. Oceňuju především důraz na kritické přemýšlení nad různými typy bariér - materiální, sociální, informační či kulturní - a důkladnou diskusi nad způsoby jejich identifikace a odstranění. Díky tomuto kurzu jsem lépe vnímal, jak velkou odpovědnost máme jako designéři při navrhování služeb, které ovlivňují každodenní život milionů lidí. Získané poznatky mě vedly k hlubšímu uvědomění si dopadů mé práce na různé skupiny uživatelů, zejména ty s různými formami znevýhodnění. Praktická semestrální práce, kdy jsem se zaměřil na konkrétní bariéru v mé práci, mi ukázala, jak důležité je systematicky řešit přístupnost jako kontinuální a nikdy nekončící proces.
Sociální interakce ve virtuální realitě (DESB26): Rozšířil mi obzory v oblasti současných možností virtuální reality a umožnil mi prakticky prozkoumat aplikace určené pro sociální interakci. Největším přínosem bylo, že jsem si uvědomil jak potenciál, tak limity současných řešení. Jsem přesvědčený, že technologické i uživatelské překážky, se kterými jsem se setkal, budou v nejbližších letech překonány. Obzvlášť mě bavila zkušenost s aplikací Vila Stiassny (eDive), která byla jedním z nejlepších příkladů povedeného virtuálního prostředí. Nabídla dobrou interaktivitu a fungovala i technicky. Byla to fajn ukázka kvalitního designu VR aplikací určených pro výuku a interakci. U ostatních aplikací jako Arthur, Roblox či Immersed jsem často narážel na technické či usability potíže, které významně omezovaly možnosti jejich praktického využití pro sociální interakci nebo efektivní spolupráci v týmu. Důležitým poznatkem pro mě je, že kvalita zážitku ve virtuální realitě přímo závisí na důkladné přípravě každé session. Od technického ověření, zda vše správně funguje, přes promyšlený scénář až po jasné definování úkolů. Tato příprava rozhoduje o celkovém dojmu a efektivitě setkání ve VR.
Filozofie pro posluchače nefilozofických oborů (PHK0001): Příjemné překvapení zejména díky neotřelému způsobu, jakým byla filozofická témata prezentována. Oceňuju kreativní přístup vyučujícího, který filozofické otázky ilustroval pomocí hraných scének se studenty. To nejen usnadnilo porozumění, ale zároveň zvýšilo zapamatovatelnost klíčových konceptů a myšlenek. Z profesního pohledu si odnáším, jak přistupovat k problémům z širší perspektivy a uvědomovat si, jak důležitá je důslednost a jasnost v argumentaci a komunikaci - což je velmi cenná dovednost, kterou mohu uplatnit například při prezentaci výzkumných zjištění.
5. Můj posun a rozvoj
Co jsem se naučil: Během tohoto semestru jsem významně pokročil v oblasti kvalitativního výzkumu – zejména ve vedení strukturovaných rozhovorů, tvorbě scénářů a analýze kvalitativních dat. Díky předmětu Data pro design služeb jsem si dále osvojil práci s různými datovými formáty a nástroji (CSV, JSON, PowerBI, OpenRefine), což zvýšilo moji schopnost efektivněji analyzovat a interpretovat data. Také jsem zlepšil své mentoringové schopnosti díky získané struktuře mentoringových schůzek, kterou aktivně využívám v praxi.
Kde se cítím jinak než na začátku: Ve srovnání se začátkem semestru se teď cítím sebevědoměji v oblasti provádění uživatelského výzkumu a práce s daty, což se odráží na mé schopnosti vést odbornější diskuse v týmu a efektivněji argumentovat. Objevil jsem nové slepé uličky v procesu výzkumu a díky tomu si myslím, že dokážu mnohem efektivněji a rychleji se připravit na výzkumné aktivity a zároveň lépe vyhodnotit jejich výsledky. Dále se posílilo mé sebevědomí v mentoringových situacích, kde teď dokážu lépe identifikovat potřeby mentee a poskytovat cílenou zpětnou vazbu.
Co jsem o sobě zjistil: Ač se nepovažuju za strukturovaného člověka, tento semestr jsem objevil, že mi velmi dobře vyhovuje strukturovaná práce a to jak v mentoringu, kde mi šablona pomohla k efektivitě, tak v kvalitativním výzkumu, kde jasný postup vedl k lepším výsledkům. Další silnou stránkou je schopnost efektivně pracovat pod tlakem. I přes výraznou časovou náročnost a množství úkolů jsem dokázal plánovat a realizovat úkoly systematicky a bez větších komplikací. Nicméně tato silná stránka není moje hobby a uvědomuji si, že dlouhodobě vede k únavě a omezuje prostor pro hlubší přemýšlení. Budu se proto snažit minimalizovat kritické momenty, kdy dochází k vršení úkolů a tlaku, a hledat způsoby, jak rozložit zátěž rovnoměrněji.
6. Spolupráce a zpětná vazba
Týmová práce: V rámci semestru jsem pracoval v různě velkých skupinách, nejdéle však ve skupině sedmi lidí v předmětu Kvalitativní výzkum pro design služeb. Tato spolupráce byla náročnější než u menších týmů, zejména z hlediska koordinace a sladění přístupů, ale přesto přínosná z hlediska sdílení zkušeností a vzájemné inspirace. Uvědomil jsem si, že pro efektivní kvalitativní výzkum jsou menší týmy (ideálně 2-3 lidé) mnohem produktivnější, protože komunikace je přímější a rozhodování rychlejší.
Zpětná vazba, kterou jsem dostal: Získaná zpětná vazba, zejména v předmětech Mentoring od mentee a Kvalitativní výzkum od spolužáků v týmu, pro mě byla přínosná. Například zpětná vazba od mé mentee mi pomohla uvědomit si, že jsem v počátku setkání kladl příliš velký důraz na teorii a méně na praktické úkoly. Díky tomu jsem mohl přístup upravit a naše setkání byla produktivnější. Tato zpětná vazba posunula kvalitu výstupů z mé strany a snad i výsledný outcome.
Jak jsem dával feedback ostatním: I já jsem poskytoval zpětnou vazbu v rámci mentoringových setkání i v týmových projektech. Snažil jsem se ji formulovat konstruktivně a s ohledem na rozvoj. Nikdy jsem se nesetkal s negativní reakcí u příjemce zpětné vazby, což značí, že jsou spolužáci dobře naladěni na příjem zpětné vazby a otevření k učení. Tento proces mi pomohl upevnit si vlastní znalosti a zároveň rozvíjet mé komunikační a facilitátorské dovednosti.
7. Emoce a motivace
Co mě hnalo: Nejvíc mě motivoval jasný a praktický přínos jednotlivých předmětů pro moji práci. Viditelný progres, který jsem mohl pravidelně sledovat díky aplikaci získaných dovedností v praxi, byl významným zdrojem energie a motivace. Pocit, že se učím něco, co mohu okamžitě využít, byl pro mě klíčový.
Co mě bavilo: Nejvíc mě bavilo vést hloubkové rozhovory a mentoringové schůzky, které mě naplňovaly energií a umožňovaly mi mít snad dopad na profesní rozvoj mého mentee. Také mě velmi bavila práce s daty v nástrojích jako PowerBI a OpenRefine, které můžu snadno převést do své praxe a vidět okamžité výsledky.
Jak jsem zvládal přetížení: Během semestru jsem se občas cítil přetížený kvůli kombinaci práce, školy a rodinného života. Když jsem vnímal výrazné přetížení, pomohlo mi cíleně si vyhradit krátké pauzy, rozdělit úkoly na menší části a využívat veškerý dostupný volný čas, byť krátký, k průběžné práci. V takových chvílích jsem si uvědomil, že i krátká procházka nebo poslech hudby dokáže "resetovat" mysl a pomoci mi vrátit se k úkolům s novou energií.
8. Co dál
Co bych udělal jinak: Pro příští semestr bych se snažil rozložit zátěž napříč semestrem ještě důsledněji, abych se vyhnul hromadění deadlinů v určitých obdobích. Konkrétně si stanovuji cíl každý týden věnovat minimálně 2 hodiny na zpracování asynchronních úkolů ihned po jejich zpřístupnění, abych eliminoval hromadění práce před deadliny. Zkusím si také nastavit interní mini-deadliny pro jednotlivé fáze projektů, abych si udržel konzistentní tempo a minimalizoval stres v období klíčových termínů.
Co chci udržet nebo změnit: Rád bych udržel strategii důsledného plánování svého času na školu a práci, která mi i přes výše zmíněné výzvy pomohla semestr zvládnout. Naopak bych chtěl změnit způsob práce v týmu a v dalších semestrech preferovat spolupráci v menších skupinách (ideálně 2-3 lidé), kde je koordinace aktivit snazší a efektivnější. Budu se aktivně snažit vyhledávat takové možnosti spolupráce.
Cíle pro příští semestr: Globální vzdělávací cíl, tedy posouvat kvalitu našich produktů a služeb na vyšší úroveň, pravděpodobně zůstane beze změny. Pro příští semestr si však stanovuji konkrétní cíle:
Pokračovat v mentoringu a rozšířit počet mentee: Rád bych v dalším semestru aktivně mentoroval dva další lidi(např. juniorní kolegy v práci nebo studenty z jiných ročníků) a aplikoval na ně upravenou mentoringovou šablonu.
Aktivně předávat zkušenosti: Chci aktivně vyhledávat možnosti, jak předávat své zkušenosti v oblasti UX výzkumu a práce s daty formou interních workshopů nebo prezentací v práci.
Celkově byl druhý semestr pro mě obdobím intenzivního růstu, praktického učení a reflexe. Dělá mi velkou radost, jak se dá propojovat teorii programu Designu informačních služeb s praxí. Těším se na třetí semestr 🥳.